Klíč k Lužickým horám

TrasaSvor (železniční stanice) – Svor (obec) – Klíč (vrchol) a zpět

Druh výletu

Délka trasy: 5km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: střední náročnost
Turistická oblast: Českolipsko

Zajímavosti

Ostatní zajimavosti:vrchol Klíče - dokonalý rozhled  

Další informace

Doprava: Automobilem: silnice Liberec – Jablonné v Podještědí – Cvikov – Svor (železniční stanice); Vlakem – železniční trať Česká Lípa – Jedlová (stanice Svor je od vrcholu vzdálená cca 2 km).
Parkování: Parkování: parkování poněkud složitější, ale možné v obci Svor (bez poplatku).
Stravování: v obci Svor

Popis trasy

První kroky každého poutníka mířícího do Lužických hor by měly vést na vrchol Klíče (763 m), jedné z nejvýraznějších hor celé oblasti, poskytující poutníkům možnost úžasných rozhledů. Její špičatý vrchol trojúhelníkového tvaru je dominantou Svoru, Nového Boru i Cvikova, kterým dodává až lehce alpský nádech.

Vrchol Klíče tvoří holá rozpukaná znělcová skála, z níž je za dobrých rozhledových podmínek vidět celou horskou oblast od Růžovského vrchu až po Ještěd, a dále pak hluboko do českého vnitrozemí, až posvátnému Řípu, Milešovce či ke stolovým horám u Drážďan. V nižších partiích je vrchol porostlý buky a duby, výše jsou jen osamělé, větry deformované břízy a jeřáby. Skalnaté stěny a kamenná moře na Klíči jsou místem, kde se - pro mnohé překvapivě - zdržují kamzíci, kteří zde byli uměle vysazení na počátku 20. století.  

Klíč je výjimečná hora, která jakoby „utekla" z horského pásma nejvyšších vrcholů kamsi do předhůří.  Cesty sem vedou od jihu i od severu a všechny berou dech; převýšení mezi Svorem a vrcholem činí 400 metrů, a dobytí Klíče si tak nezadá s cestou na mnohem vyšší hory - kupříkladu Ještědu.

Zvláštní název Klíč vznikl z německého názvu Kleis, jehož základ je údajně v praslovanském slovu ključ, které označovalo prameniště.  Klíč je více jak půldruhého století turistickým magnetem. Již v polovině 19. století tu byl postaven první turistický přístřešek; ten byl roku 1872 nahrazen dřevěnou chatkou s letním občerstvením. V létě 1893 dokončili členové Alpského spolku z Nového Boru stavbu turistického chodníku na vrchol - tzv. serpentinové cesty a Konrad Weber ze Svoru tu pak dva roky dokonce provozoval výčep piva. Návštěv ani nadšení turistů neubývalo a roku 1910 na Klíči postavil Horský spolek ze Cvikova novou roubenou chatku, připomínající altán ze zahrady historizující vily. Chatku pak turisté udržovali v boji s přírodou i vandaly až do roku 1938, kdy ji museli - v souvislosti s napjatou situací v pohraniční - z tohoto strategického místa odstranit. Po záboru Sudet se sice sekce Horského spolku z Nového Boru, Svoru i Cvikova rozhodly stavbu obnovit, ale jejich plány nebyly nikdy naplněny. Dnes tak není na vrcholu po stavbách chatek vůbec žádná stopa; na holé skále stojí pouze geodetická tyč.  

I přes relativně malou nadmořskou výšku má vrchol Klíče vysokohorský charakter a drsné horské klima. V zimě se tu ve skalách tvoří ledopády a velké převěje, které dokonce občas sjíždí v podobě, v Lužických horách těžko očekávaných, lavin!.Proto si toto místo oblíbili i nejtvrdší turisté - v roce 1962 se pod vrcholem Klíče uskutečnil první ročník velice populární zimní akce táboření na sněhu.

Klíč je opravdu velmi populární horou. Zápisy ve vrcholové knize, umístěné sem v roce 2007 Lužickým horským spolkem dokládají, že je jen málo dní, kdy sem - za klíčem k Lužickým horám - žádný turista nevystoupí.