Jizerka – dřevěná krása uprostřed rašelinišť

TrasaJizerka (parkoviště) – Jizerka (Rašeliniště Jizerky Malá jizerská louka) – soutok říčky Jizerky s Jizerou (hraniční most) – Bukovec a zpět

Druh výletu

Délka trasy: 7km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: střední náročnost
Turistická oblast: Jizerské hory

Zajímavosti

Ostatní zajimavosti:

Jizerka - zachovalá vesnice s původní horskou architekturou.
Muzeum Jizerských hor, otevírací doba květen - říjen: SO, NE 9.00-16.00; v zimních měsících občas též o víkendech od 10.00 do 15.00.

www.korenov.cz - oficiální stránky obce Kořenov
www.csopjizerka.cz - stránky provozovatele Muzea Jizerských hor.
www.jizerka.cz - soukromé stránky provozovatele Panského domu a Pyramidy.

Další informace

Doprava: Automobilem: silnice Harrachov – Kořenov – Jizerka (parkoviště) či Liberec – Jablonec n. N. – Tanvald – Kořenov – Jizerka (parkoviště). Vlakem – železniční trať Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Harrachov – Szklarska Poręba (stanice Kořenov j
Parkování: Parkování možné na okraji osady (placené).
Stravování: Na Jizerce je celá řada hostinců a horských chat; mezi turisty je dlouhodobě proslulá zejména Pyramida.

Popis trasy

Jizerka je patrně nejkultovnější, nejvýše položenou osadou Jizerských hor (administrativně patří k obci Kořenov). Pohled na tuto charakteristickou luční enklávu uprostřed hor s roztroušenými chalupami nemůže chybět v žádné publikaci o Jizerských horách. Od roku 1995 je díky zajímavé skladbě zdejších romantických dřevěných i kamenných domů památkovou rezervací lidové architektury. Ke vzhledu Jizerky patří neodmyslitelně čedičový kužel hory Bukovce (1005 m); charakteristické jsou pro ni i žluté upolíny, které vykvétají v květnu na tzv. Upolínové louce pod Bukovcem.

Jizerka je připomínána poprvé roku 1539 jako obydlí českých ptáčníků. Žili v nuzných chatrčích nejen čihaři, ale i dřevorubci a pastevci. Tak tomu bylo po celá staletí, teprve na počátku 19. století (1828) zde byla sklářem Franzem Riedelem postavena první huť, jejíž zbytky jsou dosud patrné poblíž dřevěného tzv. panského domu - původního obydlí huťmistra. V roce 1866 zde byla zřízena druhá sklářská manufaktura, jejíž budova sloužila svému účelu do roku 1911. Později byla přeměněna na dětský tábor, následně byla v troskách, dnes je obnovena jako  stylová restaurace.

Jizerka byla ve středověku proslulým nalezištěm vzácných minerálů. V Safírovém potůčku, který je přítokem říčky Jizerky byly nacházeny rubíny a safíry - údajně nejkrásnější v Čechách, černé spinely, zirkony a ametysty. Zvláště hojný zde býval ilmerit zvaný iserin - černý nerost používaný v minulosti pro výrobu smutečních šperků.

Od 19. století je Jizerka vyhledávaným turistickým centrem hor - řada chalup zde byla přeměněna na rekreační objekty, po odsunu původních obyvatel po roce 1945 je atraktivní osada využívána takřka pouze rekreačně.

Navštívit zde můžeme Muzeum Jizerských hor, které se nachází v budově bývalé školy uprostřed obce. Expozice je zaměřena na starou tvář hor (staré saně na dříví, krosna na roští, truhlářská lavice na výrobu šindelů, ruční brus zemědělského a domácího nářadí, staré ručně vyrobené lyže či nářadí používané při těžbě dřeva), přírodu a sklářství. Donedávna býval proslulou atrakcí i tzv. Hnojový dům známý též pod německým označením Misthaus), v němž žil světoběžník Gustav Ginzel (1933-2008). Dům plný kuriozit byl pojmenován podle hnoje, který v něm zůstal po ustájení krav. O Hnojovém domě a jeho majiteli se zvláštní životní filosofií byla napsána celá řada článků, natočeno o něm bylo několik dokumentárních filmů. Originální Hnojový dům shořel v roce 1995 a současný objekt je replikou původní stavby; po smrti svého slavného obyvatele již není návštěvníkům běžně přístupný.

Naši prohlídku jedinečné osady bychom určitě měli spojit s návštěvou Rašeliniště Jizerky (nachází se při silničce téměř za posledním domem Jizerky) a následně pak soutoku říčky Jizerky s řekou Jizerou, která navíc tvoří hranici mezi Českou republikou a Polskem. Jizeru zde od roku 2005 překonává hraniční most; do malé polské samoty Orłe, která je svým charakterem Jizerce trochu podobá (luční enkláva se sklárnou) je to odsud cca 1 km cesty. Na zpáteční cestě vystoupíme do sedla pod Bukovcem, odkud se pohodlně vrátíme zpět na parkoviště na začátku osady.