Do nejsevernější loretánské kaple v Evropě

TrasaRumburk – loretánská kaple

Druh výletu

Délka trasy: 0,5km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: lehký (po rovině)
Turistická oblast: Šluknovsko

Zajímavosti

Ostatní zajimavosti:

Loretánská kaple - otevřeno:

Listopad - březen Út-So 9.00-16.00 hod

Duben - říjen ÚT - SO 10.00 - 17.00

Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby.

Web:
www.rumburk.farnost.cz.

 

Další informace

Doprava: Automobilem: Bogatynia – Zittau – Grossschönau – Varnsdorf – Rumburk (loreta).
Parkování: Malé parkoviště přímo naproti loretě (bezplatné – 2011).
Stravování: Přímo v Rumburku

Popis trasy

Červené tašky na střechách a zdi připomínající barokní klášter, typický spíše pro český venkov. Ale uvnitř naprosto nečekané překvapení - loretánská kaple italského střihu. Rumburk ukrývá jednu z nejkrásnějších sakrálních památek severních Čech.

Loretánská kaple je vlastně kopií rodného domku Panny Marie v Nazaretu; která byla přenesena - dle tradice anděly - do Dalmácie a odtud do italského města Loreto (odtud název), kde stojí dodnes uprostřed chrámu z 15. století.

V Rumburku byla kopie loretánské kaple postavena na popud majitele zdejšího panství - Antona Floriana z Liechtensteinu, který se uctíváním „svaté chýše" (italsky santa casa) nadchl při své návštěvě Loreta na konci 17. století. Rumburská loreta byla stavěna záhy poté - na počátku 18. století; základní kámen byl položen roku 1704. Autorem návrhu uspořádání stavby (včetně nikdy nerealizovaných velkolepých barokních ambitů) je Johann Lukas von Hildebrandt, jeden z nejvýznačnějších evropských architektů barokní doby, mj. tvůrce baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v nedalekém Jablonném.

Fasádu samotné kaple zdobí štukové reliéfy ze života Panny Marie a sochy deseti proroků a deseti sibyl; majestátnost a italskou eleganci dodávají objektu i zdobené římsy a korintské sloupy. Stavba byla sice realizovaná jako přesná kopie italské loretánské kaple, nicméně místo mramoru byl použit místní pískovec a štuk. Postavy na fasádě - a další sochy Ježíšových příbuzných později snesené ze střešní římsy a umístěné před vstupem - vytvořil saský sochař Franz Biener z městečka Schirgiswalde, ležící dnes nedaleko v Německu (v době vzniku lorety v Rumburku bývalo nicméně českým územím v Sasku); Biener také proslul jako autor velkolepé výzdoby kostela v Jablonném v P. a hrobky rodu Kanitz-Kyaw v Hainewalde u Žitavy.

Uvnitř rumburské kaple je za zlacenou mříží umístěna kopie zázračné černé madony vyřezaná z cedrového dřeva a zdobená zlatem a drahokamy; posvěcená byla samotným papežem a je spojena s řadou zázračných uzdravení.

Interiér lorety je velmi prostý a opět reaguje na italský originál, kde byly stěny kdysi poškozeny výbuchem střelného prachu umístěného ve svíci. Zázrakem se však dochovaly jen ty části původních maleb, které zobrazovaly Pannu Marii. Tuto skutečnost imituje v rumburské loretě namalované cihlové zdivo s fragmenty nástěnných obrazů.

Loreta dnes stojí v Rumburku mezi několika rušnými ulicemi, nicméně díky ambitům, které je obklopují, vytváří oázu klidu v rušném světě. Ve vstupní budově a ambitech, zdobených výjevy ze života Panny Marie, jsou stálé i příležitostné výstavy o historii lorety, podzemí stavby a o přilehlém kapucínském klášteře.