InfoERN

Podještědí je velice malebnou oblastí ležící na jihozápad od Liberce spojovanou s tvorbou spisovatelky českého venkova Karoliny Světlé (1830-1899). Centrem oblasti je město Český Dub, kde na troskách starého kostela zničeného požárem byl založen ve 13. století opevněný johanitský klášter - komenda. Podle domněnek pobývala v jeho prostorách svatá Zdislava a v roce 1357 i císař Karel IV. Klášter zanikl v husitských válkách, jeho budovy byly následně přestavovány na šlechtické sídlo a přízemí včetně velkého sálu bylo přeměněno na pivovarské sklepy. Nález skrytých prostor bývalé johanitské komendy v roce 1991 je řazen k nejúžasnějším objevům svého druhu na Liberecku i v Čechách, úžas archeologů zvětšily i další nečekané nálezy například unikátní ostatkový kříž. Impozantní klenutý sál kláštera, kaple i přilehlé, v pískovci vytesané tajuplné podzemní chodby, jsou veřejnosti přístupné jako součást místního muzea.

V centru Českého Dubu se dochovalo též mnoho památek na zdejší bohatou historii. Zachován je celý gotický půdorys městské zástavy včetně zbytků opevnění s východní hláskou ze 13. století, k níž byl roku 1606 přistavěn tzv. Helenin dvůr (secesní vila Heleny Schmittové, dcery místního textilního továrníka). Na náměstí stojí budova původně renesanční radnice z roku 1565, roku 1907 byla přestavěna a někdejší vzhled si dodnes podržela pouze radniční věž. Před vchodem stojí barokní mariánský sloup z roku 1723 se sochami sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Xaverského a sv. Rocha.

Poblíž můžeme navštívit kostel sv. Ducha, uváděný již ve 13. století; roku byl 1421 vypálen a v 16. a 18. století renesančně a barokně přestavěn, v interiéru kostela se dodnes dochoval gotický portál a před časem byla právě zde objevena i gotická skříň s unikátními šablonami (vystavena v Podještědském museu). Ke kostelu se přichází raně barokní branou z pískovcových kvádrů, ozdobenou sochou sv. Vojtěcha z 18. století.

Historie Českého Dubu a okolní krajiny je představena v Podještědském muzeu; to je umístěno v bývalé obytné vile továrníka Konrada Blaschky. Mimo expozice věnované životu a dílu spisovatelky K. Světlé, jejíž tvorba byla s Podještědím bezprostředně spjata, jsou zde též památky na Blaschkovu rodinu a českodubské židovské památky (tóra z 18. století, svitky knihy Ester zhruba dvě stě let staré a vyšívaný lněný povijan na tóru).