Na tajemný hrad Frýdštejn

TrasaFrýdštejn, obec (parkoviště) – Frýdštejn (hrad) a zpět

Druh výletu

Délka trasy: 1km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: lehký (po rovině)
Turistická oblast: Český ráj

Zajímavosti

Hrad/Zámek:Hrad, otevírací doba: duben - říjen: ÚT - NE 10:00 - 17.00Web: www.frydstejn.cz
Ostatní zajimavosti:V obci se nachází autokemp s koupalištěm.

Další informace

Doprava: Automobilem: Jablonec nad Nisou – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Frýdštejn (parkoviště pod hradem).
Parkování: Přímo pod hradem (placené).
Stravování: v obci pod hradem.

Popis trasy

Když se českému dítěti řekne, ať nakreslí hradní zříceninu, s vysokou mírou pravděpodobnosti vytvoří obrázek něčeho, co se bude hodně podobat Frýdštejnu - mohutnou válcovou věž s hradbami stojící na vysoké skále nad lesy. Podobné zříceniny se objevují i na obrázcích proslulého malíře Josefa Lady a patří k tradiční představě o líbezné české krajině.

Zřícenina hradu Frýdštejna se nachází na vysoké skále nedaleko údolí řeky Jizery (nedaleko pod ním je známé letovisko Malá Skála). Strážní hrad zde byl vybudován již ve 14. století, u jeho vzniku stál rod frýdlantských Biberštejnů. Významnou roli hrál hrad v době husitských válek, jako strážní pevnost však ztratil původní význam v 16. století. Od té doby postupně chátral a proměňoval se ve zříceninu. Od roku 1892 jej koupil od knížat Rohanů turnovský okrašlovací spolek a zpřístupnil jej pro turisty.  V 80. a 90. letech 20. století byla zřícenina kompletně sanována a zabezpečována. 

Dominantou hradu je mohutná a velmi dobře zachovalá hradní věž, vybudovaná na nejvyšším místě pískovcových skal. Její výška dosahuje patnácti metrů, v nejširším místě má zdivo až dva metry tlusté. Postavena byla jako klasický bergfrit tj. věž se vchodem vysoko nad zemí (cca 7 metrů nad úrovní nádvoří); v čase ohrožení hradu nepřítelem se po odstranění dřevěného schodiště stávala posledním útočištěm obránců hradu. Věž je dnes přístupná po odvážném schodišti, výhled je odsud překrásný, zejména do malebného údolí Jizery. Ostatní části hradu tvoří několik prostor vytesaných ve skále; mohutné hradby a zbytky obranného systému.

Pro svůj výrazný vzhled se hrad stal kulisou některých uměleckých děl. Vystupuje v díle známé české spisovatelky 19. století Karoliny Světlé (O krejčíkovic Anežce), pro současníky je ale možná známější z různých českých filmů - například posloužil jako obydlí čarodějnic v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci i sídlo hraběte v Tajemství hradu v Karpatech