Za léčivými prameny do Lázní Libverda

TrasaLázně Libverda (parkoviště) – lázeňský park – kolonáda a zpět.

Druh výletu

Délka trasy: 1km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: lehký (po rovině)
Turistická oblast: Jizerské hory

Zajímavosti

Ostatní zajimavosti:

Historické lázně s vlastní minerální vodou - lázně s bezplatně dostupnou minerální vodou (v pavilonu Kristiánova pramene).Lázeňský park - park obklopující jednotlivé lázeňské budovy je návštěvníkům přístupný celoročně. Web: www.laznelibverda.cz - oficiální stránky obcewww.lazne-libverda.cz - stránky lázní  

Další informace

Doprava: Automobilem: silnice Bogatynia – Frýdlant – Raspenava – Hejnice); silnice Nové Město pod Smrkem – Lázně Libverda – Hejnice; Habartice – Frýdlant – Raspenava – Hejnice.
Parkování: Parkování: v Lázních Libverda je při příjezdu od Hejnic centrální parkoviště (placené).
Stravování: v centru lázní je několik restaurací (příjemnou atmosféru má restaurant Valdštejn nacházející se přímo v lázeňském parku); přímo na kolonádě je též kiosek – vlastní lázeňské oplatky; proslulá je libverdská lázeňská cukrárna.

Popis trasy

Vyhlášená lázeňská obec se nachází v údolí Libverdského potoka, zařezávajícího se do západního úbočí Smrku - nejvyšší hory Jizerských hor. Poprvé je Libverda připomínána roku 1381 jako jedna z vesnic frýdlantského panství, současné jméno je pouze počeštěnou a od roku 1885 používanou formou původně uváděného názvu Lybenwerde. Ten se později rozvinul do podoby Liebwerda, což se vykládá jako Líbezný Ostrov - hezké místo uprostřed bažin a lesů. Původní obyvatelé Libverdy byli pastevci. Podle pověsti měl jeden ze sedláků kohouta, který chodil často popíjet rzivou vodu, která pramenila v houští na pastvině, a velmi dobře prospíval. Vodu zvláštní chuti proto začal pít i jeho majitel a později s ní zaháněli nejen žízeň, ale i nemoci všichni zdejší obyvatelé. Tak byla objevena libverdská kyselka. Dnes je kohout z této pověsti připomenut na mramorové kašně uprostřed lázeňského náměstíčka.

Původní pramen, nazvaný Boží voda, vytékal nejprve do lipového špalku, později byla okolo upravena studánka a minerálka začala být nesmírně populární. Libverdskou kyselku si nechal posílat saský panovník - kurfiřt August I., přímo na válečném poli ji měl pít i Albrecht z Valdštejna.

Zárodek dnešních lázní se zde začal tvořit ale až ve druhé polovině 18. století, kdy zde pod hraběcím dohledem vznikají první léčebná zařízení. Na začátku 19. století si v Libverdě hrabě dal navíc postavit empírový zámeček, ve kterém v letních měsících pobýval více než na frýdlantském zámku. Postupně přibývaly další klasicistní objekty, dodnes zčásti i po přestavbách dochované v okolí kolonády.

Slavné návštěvy na sebe nenechaly dlouho čekat: roku 1807 přijela do lázní ruská velkokněžna Fedorovna, v červenci 1814 zde bydlel německý skladatel Carl Maria von Weber. V letech 1840 a 1843 se zde léčil český jazykovědec Josef Jungmann či německý vědec Alexander von Humboldt. Spekuluje se o také návštěvách Boženy Němcové a Franze Kafky, nicméně ty nadále zůstávají nepotvrzeny.

V roce 1836 byl Libverdě přiznán lázeňský statut a následně byla roku 1847 postavena i současná kolonáda s pavilonem Kristiánova pramene. Uprostřed kolonády je starší hudební pavilón z roku 1803. K lázním náleží rozsáhlý park s překrásnými skupinami rododendronů a azalek, v němž jsou umístěny některé památky na staré prameny (kovaná mříž či kamenné skruže).

Malé lázně pod horami jsou i v současnosti velmi oblíbené - léčí se zde srdeční a cévní choroby, nemoci pohybového ústrojí a nervové potíže.