Třicet pět metrů vysoký skalní masiv se zdvihá nad údolím Dobranovského potoka na okraji obce Sloupu. Na jeho vrcholu jsou patrné stavby, vytesaná okna, věžička kostela i socha muže s kápí na hlavě hledící do dalekohledu - celá scenérie působí jako z romantického filmu. Cílem výletu je tentokrát skalní hrad a poustevna Sloup.
Na pískovcovém bloku s kolmými stěnami stával patrně již ve středověku strážní hrad pánů z Ronova střežící stezku z Čech do Horní Lužice. Šlo z větší části o dřevěnou stavbu, z níž se dodnes téměř nic nedochovalo. Většina turistů sice považuje řadu vytesaných prostorů ve skále za připomínky obranného systému starého hradu, ale jde o velký omyl. Většina z nich je mnohem mladší a pochází z období přelomu 17. a 18. století, kdy byl Sloup měněn na velkolepou barokní poustevnu.
Celý plán přeměnit těžko přístupnou skálu na místo duchovního rozjímání v naprostém odloučené vznikl v době, kdy slapské panství získal pán Ferdinand Hroznata z Kokořova. V letech 1690 - 1782 zde postupně žilo šest poustevníků, kteří tesali do pískovcových skal jednotlivé prostory. První z nich byl stavitel Konstantin, který měl údajně celou koncepci uspořádání vymyslet. Z velkolepých plánů byl nakonec dokončen jen zlomek - křížová chodba, skalní kaple a některé prostory. Jeden z poustevníků - malíř Václav Rincholin, také namaloval sluneční hodiny na pískovcové stěně. Když pán z Kokořova roku 1708 zemřel, bylo budování dočasně poustevny ukončeno. Po pár letech však přešlo panství do majetku rodu Kinských, který dále pokračoval v úpravách skály - tehdy vznikly masivní terasy; v roce 1719 se sem opět vrátili poustevníci - nejznámější byl asi výrobce brýlových čoček Samuel Görner, který předtím žil 17 let v nedaleké jeskyni, která získala název Samuelova. Poslední poustevník žil na Sloupu v 80. letech 18. století. Dále byla skála upravována už jen v romantickém duchu, nejprve pro potřeby kratochvilných výletů panstva, později pro stále vzrůstající počet turistů. Bizarní místo navštívila celá řada celebrit své doby - císař Josef II, saský král Friedrich August, arcivévoda Štěpán či pozdější císař František Josef I.
Od 50. let 20. století je Sloup přístupným hradem; jeho nejpůsobivější prostorou je 18 metrů dlouhá a 4 metry široká barokní skalní kaple, vytesaná v roce 1693. Kapli osvětluje oválný otvor, nad nímž je osmiboká barokní věžička s kruhovými okny. Koncerty a umělecká vystoupení v hloubi skály jsou zde opravdu mimořádným kulturním zážitkem.
