Za poustevníky na hrad Sloup

TrasaSloup (parkoviště) – Skalní hrad a poustevna Sloup a zpět.

Druh výletu

Délka trasy: 1km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: střední náročnost
Turistická oblast: Českolipsko

Zajímavosti

Hrad/Zámek:

Skalní hrad a poustevna Sloup - jedna z nejzajímavějších památek Libereckého kraje, propojující zbytky středověkého hradu s barokní poustevnou. Otevřeno: Duben a říjen: SO, NE, svátky: 9.00 - 16.00; květen až srpen: denně 9.00-17.00, září: denně mimo PO: 9.00-17.00. Web: www.hradsloup.cz - oficiální stránky památky

Další informace

Doprava: Automobilem: silnice Bogatynia – Hrádek nad Nisou - Jablonné v Podještědí – Cvikov – Sloup v Čechách.
Parkování: přímo pod hradem (placené – 2011)
Stravování: přímo u parkoviště je kiosek, pod skálou se nachází tradiční a oblíbená Turistická chata pod hradem; další možnosti stravování jsou v obci Sloup.

Popis trasy

Třicet pět metrů vysoký skalní masiv se zdvihá nad údolím Dobranovského potoka na okraji obce Sloupu. Na jeho vrcholu jsou patrné stavby, vytesaná okna, věžička kostela i socha muže s kápí na hlavě hledící do dalekohledu - celá scenérie působí jako z romantického filmu. Cílem výletu je tentokrát skalní hrad a poustevna Sloup.
Na pískovcovém bloku s kolmými stěnami stával patrně již ve středověku strážní hrad pánů z Ronova střežící stezku z Čech do Horní Lužice. Šlo z větší části o dřevěnou stavbu, z níž se dodnes téměř nic nedochovalo. Většina turistů sice považuje řadu vytesaných prostorů ve skále za připomínky obranného systému starého hradu, ale jde o velký omyl. Většina z nich je mnohem mladší a pochází z období přelomu 17. a 18. století, kdy byl Sloup měněn na velkolepou barokní poustevnu.
Celý plán přeměnit těžko přístupnou skálu na místo duchovního rozjímání v naprostém odloučené vznikl v době, kdy slapské panství získal pán Ferdinand Hroznata z Kokořova. V letech 1690 - 1782 zde postupně žilo šest poustevníků, kteří tesali do pískovcových skal jednotlivé prostory. První z nich byl stavitel Konstantin, který měl údajně celou koncepci uspořádání vymyslet. Z velkolepých plánů byl nakonec dokončen jen zlomek - křížová chodba, skalní kaple a některé prostory. Jeden z poustevníků - malíř Václav Rincholin, také namaloval sluneční hodiny na pískovcové stěně. Když pán z Kokořova roku 1708 zemřel, bylo budování dočasně poustevny ukončeno. Po pár letech však přešlo panství do majetku rodu Kinských, který dále pokračoval v úpravách skály - tehdy vznikly masivní terasy; v roce 1719 se sem opět vrátili poustevníci - nejznámější byl asi výrobce brýlových čoček Samuel Görner, který předtím žil 17 let v nedaleké jeskyni, která získala název Samuelova. Poslední poustevník žil na Sloupu v 80. letech 18. století. Dále byla skála upravována už jen v romantickém duchu, nejprve pro potřeby kratochvilných výletů panstva, později pro stále vzrůstající počet turistů. Bizarní místo navštívila celá řada celebrit své doby - císař Josef II, saský král Friedrich August, arcivévoda Štěpán či pozdější císař František Josef I.
Od 50. let 20. století je Sloup přístupným hradem; jeho nejpůsobivější prostorou je 18 metrů dlouhá a 4 metry široká barokní skalní kaple, vytesaná v roce 1693. Kapli osvětluje oválný otvor, nad nímž je osmiboká barokní věžička s kruhovými okny. Koncerty a umělecká vystoupení v hloubi skály jsou zde opravdu mimořádným kulturním zážitkem.