Procházka po lázních Cieplice

Trasaprocházka po lázních Cieplice

Druh výletu

Délka trasy: 3km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: lehký (po rovině)
Turistická oblast: Jeleniogorski

Zajímavosti

Hrad/Zámek:

Zámek Schaffgotschů: Prohlídka zámku je možná po dohodě na sekretariátu školy, tel. 75 75 515 99. Vstup zdarma.

Další informace

Doprava: Vlakem z Čech: spoj Harrachov – Szklarska Poręba - Jelenia Góra - Cieplice Cena jízdenky 10 PLN. Autem: Harrachov – Jakuszyce, Szklarska Poręba – Piechowice – Jelenia Góra; Královec – Lubawka – Kamienna Góra – Kowary – Jelenia Góra - Ci
Parkování: nám. Kombatantów, nám. Pl. Zdrojowy , ul. Cervi.
Stravování: Restaurace, pizzerie, bary, rychlá občerstvení umístěná na nám. Plac Piastowski. Průměrná cena jídla kolem 30 PLN, malé občerstvení 9 – 12 PLN. http://jeleniagora.naszemiasto.pl/firmy/kuchnia-polska/

Popis trasy

Lázně Cieplice Śląskie - kdysi samostatné město, dnes lázeňská část Jelení Hory, byly založené po roce 1075, když vnuk Boleslava Křivoústého, Bolesław Wysoki lovící v okolí Jelení Hory, objevil termální prameny. Historickým faktem, doloženým v roce 1281 je dar, který řádu strzegomských johanitů věnoval kníže Bernard ze Lwówka. Tehdy vznikl lázeňský dům. Od roku 1381 - po zrušení řádu johanitů - se vlastníky Cieplic stala rytířská rodina Schaffgotschů, která cisterciákům z Krzeszowa darovala pozemky, včetně termálních pramenů. Do zrušení řádu cisterciáků roku 1810 byly prameny pod jejich správou.

Po této události převzali správu nad termálními prameny opět Schaffgotschové, kteří lázně rozšířili a zavedli nové léčebné metody. Stojí za zmínku, že od konce 14 stol. se Cieplice staly velmi populárními mezi Poláky, kteří se sem ve velkém počtu jezdili léčit. Nejvýznamnější návštěva se uskutečnila v roce 1687, kdy zde pobývala polská královna Maria Kazimiera Sobieska se svým doprovodem v počtu 1500 osob.

Městská práva získaly Cieplice v roce 1935 a administrativní částí Jelení Hory se staly v roce 1976.

 

Mapa:

http://mapy.eholiday.pl/mapa-cieplice

 

Popis výletu:

Svým rozsahem zaujímá trasa centrum lázní. Putování začínáme u farního kostela sv. Jana Křtitele, obklopeného vysokou kamennou zdí, která je součástí klášterního komplexu. Historický čtyřkřídlý, původně cisterciácký klášter, přilehlý ke kostelnímu nádvoří, byl postaven v letech 1586 -1587. V jednom z křídel se nachází kostelní fara, avšak ostatní části patří Lázním Cieplice. V současné době probíhají stavebně-rekonstrukční práce, které mají budově vrátit ztracený lesk.

 

Ke kostelu spravovaném piaristy se dostaneme přes samostatně stojící barokní zvonici, postavenou podle projektu Eliasze Schulze z Bolesławce v letech 1709-1711.

Farní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1712 -1714, podle projektu Kaspra Jentsche z Jelení Hory na místě původního, který shořel v roce 1711. Dovnitř kostela se dostaneme přes rokokový portál, který je dílem krzeszowské sochařské školy. Interiér chrámu má překrásnou barokní výzdobu s cenným oltářním obrazem od Michaela Willmanna, zobrazujícím Pannu Marii mezi svatými a dále tři obrazy Johanna Hoffmanna umístěné ve varhanním prospektu. Na vstupní zdi se nachází překrásná barokní kazatelna s vyobrazením scén z života sv. Jana Křtitele a na bočních oltářích visí obrazy 12 apoštolů.

Do fasády chrámu byly zazděny náhrobky pocházející z počátku 19. stol. a ve zdech obklopujících kostel je vestavěno 16 rytířských náhrobků, které sem byly přemístěny ze zbouraného kostela v Radomierzi.

 

První zámek, nacházející se na tomto místě, shořel v roce 1717. Stávající pozdně barokní budova pochází z let 1784 - 1789 a byla navržena Janem Rudolfem z Opole. Budova po válce měnila své majitele, bylo v ní mj. sídlo předsedy státní rady, patřila Svazu polských harceřů (skautů) a v současnosti je v ní umístěna pobočka vratislavské Vysoké školy technické.

Interiér zámku má raně klasicistní charakter, za zmínku stojí dvoupodlažní plesový sál s kazetovými stropy a bohatou štukovou dekorací. Se zámkem sousedí lázeňský park, který byl kdysi oddělený od zámecké zahrady. Původně měl francouzský charakter a v 19. stol. byl přestavěn na park v anglickém stylu. Nyní lázeňský park prochází údržbou a přestavbou a v souladu s architektonickou koncepcí mu bude navrácen původní překrásný půvab. Celé území parku bude oploceno a monitorováno.

 

V centrální části parku se nachází klasicistní budova Lázeňského divadla (po modernizaci a přestavbě), postavená v roce 1836, ve které se nyní nachází Lázeňské loutkové divadlo a lázeňský Kulturní dům. Odtud přecházíme jižním směrem na ulici protínající zelené plochy, ulici oddělující Norský park. Název parku o rozloze více než 17 ha pochází od budovy postavené v norském stylu při hlavní aleji, ve které se nachází Ornitologické muzeum.

 

Ornitologické muzeum bylo založeno rodinou Schaffgotschů a zpřístupněno veřejnosti v roce 1920. Původně bylo umístěno ve staré klášterní budově, tzv. Dlouhém domě na ul. Kościelna. V roce 1965 bylo přemístěno do stávající budovy. Bohužel velká část sbírek zůstává pro veřejnost uzamčena z důvodu nedostatku místa pro stálou expozici.

Území Norského parku je upraveno jako otevřené prostranství, přecházející v otevřenou krajinu, která je záplavovým územím celého protipovodňového systému u soutoku řek Wrzosówka a Podgórna.

 

Užitečné odkazy:

http://www.mzk.jgora.pl/

http://www.rozklady.miasta.pl/jeleniagora.html

http://www.pks.jgora.pl/