InfoERN

Výlet ke dvěma klenotům Českého ráje: notoricky známému symbolu této krajiny - hradu Trosky a dále pak k méně známé kuriozitě s velkým duchovním nábojem - do nedalekého Rovenska za tzv. rebelskými zvony.

Hrad Trosky patří ke slamnaté krajině Českého ráje již od středověku - vznikl na dvou nepřehlédnutelných vyvřelých čedičových skalách již ve 14. století. Postaven byl Čeňkem z Vartemberka, jedním z nejmocnějších českých šlechticů té doby. Dominantou hradu jsou dvě obranné, pověstmi opředené, věže - štíhlá Panna a nižší a širší Baba. Z obou je krásný výhled na Český ráj i vzdálenější hory včetně Krkonoš. Vstup do hradu bránily rozsáhlé mohutné hrady, z velké části dodnes dochované. Prohlídky Trosek jsou individuální; atraktivní je zejména výstup na věž Babu, upravenou jako rozhledna.

Rebelské zvony jsou jedinečnou zajímavostí nedalekého malebného městečka Rovensko pod Troskami. Nacházejí se v dřevěné zvonici u kostela. Její roubená stavba z mohutných trámů je krytá šindelovou střechou; pochází z roku 1630. Uvnitř se nacházejí tři zvony: Václav, Jan Křtitel a Jiří. Dva větší pocházejí z dílny Martina Schröttera z Hostinného nad Labem a byly pořízeny v době stavby zvonice; nejmenší Jiří pak byl ulit o devět let později. Do zvonice - na vyhlídkovou plošinu pro návštěvníky - se stoupá po 33 schodech, které symbolizují věk Krista v době ukřižování.

Zajímavostí je, že všechny tři zvony jsou obráceny vzhůru. Podle tradice byly takto otočené na pokyn vrchnosti, která chtěla potrestat rebely z Rovenska, kteří se zvoněním svolávali v dobách protestů proti šlechtě a rekatolizaci. Rovenské zvony se sice již nikdy neměly rozezvučet, ale důvtipní Rovenští sice příkaz vrchnosti dodrželi, ale naučili se na obrácené zvony stejně zvonit. Všechny tři zvony se dodnes rozhoupávají „nohama" - vyškolený zvoník stojící nebezpečně na trámoví nejprve odstraní tyč, kterou je zvon podepřen; ten se zváhne dolů a houpe se; zvoník mu přidává energii v pohybu šlapáním na trám uchycení. Teprve při konci zvonění se přišlápne hodně silně, zvon se otočí okolo osy a je zvoníkem zastaven, zachycen v kolmé poloze a opět podepřen.

Díky zvláštnímu uchycení a způsobu zvonění byly již v 19. století rovenské rebelské zvony považovány za kuriozitu a nebyly ani v jedné ze světových válek zrekvírovány.