Bogatynia – mezi hrázděnou zástavbou

TrasaBogatynia

Druh výletu

Délka trasy: 8km
Typ výletu: pěšky
Náročnost: lehký (po rovině)
Turistická oblast: Zgorzelecki

Zajímavosti

Ostatní zajimavosti:Zástavba města, Bogatynia - Markocice, Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie - ul. Kurzańska 3: Kostel je pro návštěvníky přístupný před bohoslužbami, respektive lze návštěvu objednat na farním úřadě. Během bohoslužeb je prohlídka kostela zakázána. Vstup zdarma. (http://www.bogatynia-niepok.legnica.opoka.org.pl/)      

Další informace

Doprava: Autem: Hrádek nad Nisou – Porajów - Bogatynia; Frýdlant –Kunratice- Bogatynia.
Parkování: Hlídaná parkoviště na ul. Daszyńskiego, ul. Zygmuntowska. Parkovací místa ve městě také na ul. J. Kossaka 45.
Stravování: V centru města jsou četné restaurace, pizzerie, bary, stánky s občerstvením, podél hlavních tříd. Průměrná cena jídla cca 30 PLN, malé občerstvení 9-12 PLN. http://www.firmy.net/gastronomia,bogatynia.html

Popis trasy

Zhořelecký okres leží v jihozápadní části dolnoslezského vojvodství, vznikl v roce 1999. Území turistického regionu zahrnuje především oblast Zhořeleckého pralesa (část Dolnoslezských borů) a Žitavsko-zhořeleckou kotlinu, u hranice s Německem a na jihu z ČR.

Největším městem ve zhořeleckém okresem je Bogatynia, která má přibližně 18 tisíc obyvatel. Město leží v Turoszowské kotlině, na jihu hraničí s Jizerskými horami a na severu je obklopena Dzialoszynskou vyvýšeninou. Bogatyní protéká řeka Miedzianka.

První zmínky o Bogatyni pochází z 12. století, kdy to byla lužická osada patřící k českému státu až do 17. století. Od středověku se zde rozvíjelo tkalcovství, čehož svědectvím se staly úžasné podstávkové a hrázděné domy. V roce 1635 po uzavření pražského míru Lužici získalo Sasko.

Od roku 1741 patřilo Slezsku k Prusku a po sjednocení Německa v roce 1871 byl region součástí německého státu.

Po 2. světové válce byla Bogatynia připojena k Polsku a tehdy byla povýšena na město. Město se začalo intenzívně rozvíjet, zejména v oblasti průmyslu, těžit přínosy z ložisek hnědého uhlí, které se nachází v tzv. Turoszowském výběžku (Worek Turoszowski), a z nedaleké elektrárny Turów.

7. srpna 2010 došlo k prudké průtrží a vzniklá povodeň velmi město poničila. Bylo poškozených 600 budov, z toho 277 podstávkových domů, které mají velkou kulturní hodnotu, ztráty byly obrovské, ale pouze u několika z nich bylo rozhodnuto o demolici.

 

Mapa

http://www.na-mapie.pl/plan-miasta/plan,bogatynia,21377/

 

Popis výletu:

 

Prohlídku města začínáme na ul. Nadrzeczna, Główna, Górska, Kolejowa (mapa Bogatyně), v Bogatyni - Markocicích, kde je většina dřevěné zástavby, tzv. hrázděných domů, které jsou dědictvím lužické stavitelské kultury. Významným prvkem lužických domů je směs hlíny, hoblin a proutků, které tvoří výplň dřevěné konstrukce domu. Z vnější strany má dům omítku a dřevěné konstrukční prvky výrazně kontrastují s omítnutými částmi budovy, a tím tvoří vzor šachovnice. Na území města můžeme vidět u domy s výplní z cihly. Omítnuté fasády neumožňují na první pohled rozlišit, jakou technikou byl dům postaven, ale u některých zejména průmyslových objektů, je to možné.

Místní charakter lužické architektury je nejhodnotnějším dědictvím města, i po bleskové povodni v roce 2010, a proto vedení města a zástupci vlády rozhodli o rekonstrukci zničených domů. Potrvá to zřejmě několik let.

K nejvýznamnějších architektonickým památkám Bogatyně patří i novogotický kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, postavený v letech 1863-1868 řádem cisterciánek jako klášterní kostel. Jeho největší hodnotou je historický portál pocházející ještě z dřívějšího chrámu.

Na závěr procházky městem navrhujeme zastavení u dolu hnědého uhlí v Bogatyni - Turoszowě. Na území města se totiž nachází důl hnědého uhlí, který je v provozu od šedesátých let 20. století, a elektrárna, která spaluje místní uhlí, a patří k největším v Polsku. Důlní činnost velmi poškodila zdejší přírodu a krajinu, zničeny byly i okolní vesnice, po kterých dnes zůstaly pouze jejich historické názvy.  Je to nevyhnutelná cena, jakou platíme za rozvoj civilizace.